Elektrické dráhy - historie | Vyhledávání: |
| ODKAZY | Klikněte zde pro rozvinutí mnoha dalších odkazů (kořen navigace) |
 |
Bechyňka Soubor fotek, pohledů a momentek od vzniku dráhy do roku 2007. |
 |
Křižík 1903 Elektrický pohon na železnicích. Místní dráha z Tábora do Bechyně. Autor: František Křižík, elektrotechnický závod v Praze-Karlíně. |
 |
Lipenka Mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem bylo vždy v Čertových proudech úzké místo vodní dopravy po Vltavě. Přes balvany a peřeje nemohly projíždět vory, ba dokonce nebylo možné plavit ani samotné klády či polenové dříví. Koryto řeky zde bylo jednoznačně nesplavné. Vltavským údolím však cesta procházet musela a musela být i náležitě výkonná - to věděli už ve středověku. Koncem 19 století se konečně počalo uvažovat o železničním spojení |
| Kandó 50 Hz | vynikající maďarský elektrotechnik a vynaálezce (Pešť 10.7.1869 - Budapešť 13.1.1931). Jeho jméno se pojí zejména s elektrifikací Maďarska a elektrifikací maďarských státních drah po 1.světové válce. |
 |
Devadesát let elektrizace železnic ve Slezsku Slezsko. Další etapou elektrizace pruských železničních tratí byla již námi sledovaná síť slezských podkrkonošských železnic. V první fázi prací byly pro elektrizaci vybrány tyto tratě: hlavní dvojkolejná trať Königszelt - Nieder Salzbrunn - Waldenburg-Dittersbach - Fellhammer - Ruhbank - Hirschberg - Lauban - Zhořelec v délce 165 km, a dále tratě vedlejší: jednokolejná trať Nieder Salzbrunn - Fellhammer - Halbstadt dlouhá 35 km, trať Ruhbank - Landeshut - Liebau dlouhá 17 km, v úseku Ruhbank - Landeshut dvojkolejná, a konečně jednokolejná trať Hirschberg - Grünthal v délce 53 km, celkem tedy poměrně úctyhodných 270 kilometrů. Maximální stoupání na hlavní trati dosahovalo 20 promile, na vedlejších (Hirschberg - Grünthal) pak 25 promile. ET87, ET88, ET89, ET25, ET51, ET31, E50, E90.5 E91, E92, E42, E21, E18, E95, E94, E17, E44 |
| Italské třífázovky | Zajímavá episoda - trvající zhruba 70 let. Kandó zaved Italům třífázovou dráhu. Ta se osvědčila natolik, že Italové nakonec zbudovali téměř 2000 km tratí elektrizovaných tímto systémem... |
 |
Der elektrische Zugbetrieb in Schleisen Německy Der elektrische Zugbetrieb in Schleisen von1911-1945. Elektrische Triebfahrzeuge, Fahrleitungsanlagen und Betrieb auf den schleisischen Gebirgsbahnen |
 |
Elektrifizierte Strecken der PHS und DRG Autor: Thomas Scherrans Úspěšný pokusný provoz na trati Dessau - Bitterfeld počínající datem 18.ledna 1911 vedl k rozhodnutí vyzkoušet elektrický provoz na obtížnejších tratích. Nejlepší podmínky k tomu nabízela trať Lauban - Koenigszelt. Stoupání mezi 10 až 20 promile, pravě tak jako malé poloměry kolem 184 m dávaly této trati, která probíhá po slezké vysočině, charakter horské dráhy. |
| Jelnia Góra-Szklarska Poreba Autor: Wojciech Michalski Jak | |
 |
Verein Schlesische Gebirgbahnen Bohatá dokumentace o vývoji elektrické dopravy ve Slezku s více než 400 historickými fotografiemi, náčrty, archivními materiály a odbornými technickými příspěvky - právě tak jako představení těchto kapitol z dějin železniční dopravy v modelu. - něměcky - |